O knize: 2015 / Číslo časopisu je věnováno německé memoárové literatuře, vyprávějící o dvou totalitních katastrofách dvacátého století a o dvou mocnostech - příbuzných v utopických zločinech a katastrofách - Německu a Rusku. A toto speciální číslo se jmenuje „Moskva – Berlín: historie z paměti.“ Číslo zahajují fragmenty knihy „Podzimní mléko“, kterou zcela nečekaně napsala postarší německá rolnice Anna Wimschneider (1919–1993): práce před válkou. , práce během války a na pozadí války, práce po válce. Boj o přežití – a nic víc. Ne nadarmo se knize říká bavorské jídlo chudého sedláka. Překlad Elena Leenson Další - „Z Postupimi do Moskvy. Milníky mých bludů“ – fragmenty knihy německé spisovatelky a komunistky, vězenkyně sovětských a německých koncentračních táborů Margarete Buber-Neumannové. V druhé polovině 30. let 20. století. ona a její manžel ze zákona, významný německý komunista a novinář, žijí v Moskvě mezi dalšími postavami Kominterny. Před jejich očima sílí teror a odhaluje se zrůdná podstata utopie, kterou si tito revolucionáři - každý ve své vlasti - ze všech sil idealizovali. Překlad Daria Andreeva Další část - „Taška na hlavě“ - je sestavena z esejů obsažených v knize „Moje školní léta ve Třetí říši. Memoáry německých spisovatelů“. A tuto publikaci zahajují „Roky v dluzích“ – vzpomínky zpracovatele zmíněné knihy, předního německého literárního kritika a publicisty Marcela Reicha-Ranitského (1920–2013). 30. léta 20. století, Berlín. Nacisté běžně a metodicky zabíjejí Židy ze světa. Překlad Iriny Alekseevy Hrdina memoárů Georga Hensela (1923–1996) „Pytel na hlavě“, který dal název sloupku, nepatří k obětem, ale k většině: je řadovým členem skupiny. nacistické mládežnické organizace. V sedmnácti letech ale díky zakázaným knihám konečně strhl „pytel“ s propagandou z hlavy. Překlad Olga Teremková A spisovatel, novinář a historik Joachim Fest (1926–2006) nazval svou esej „Šťastná léta“, protože podle něj byla „směsí rodinné jednoty a soudržnosti, idyly, deprivace a nedostatku. odporu...“ Překlad Anna Torgashina Memoáry spisovatele a výtvarníka Güntera Kunerta (1929), výmluvně nazvané „Muka“, zprostředkovávají tísnivou atmosféru strachu a nejistoty, která charakterizovala autorovo dětství, protože jeho matka byla Židovka. Překlad Anna Torgashina Spisovatelka Barbara Koenigová (1925–2011) lituje a stydí se, že jen za cenu vlastní nepřízně ji zasáhla hrůza z toho, co se děje ve Třetí říši. mladá dívka: „Nemám jinou možnost, než vroucí obdiv těm, kteří jsou tak citliví, že dokážou rozpoznat nespravedlnost, i když se to zdá jako „povinnost“, a jsou dostatečně odvážní reagovat, i když se jich to přímo netýká.“ Překlad Marina Ivanova Rubrika „Banalita zla“. Ukázka z knihy „V gulagu“ německého válečného rozhlasového novináře Gerharda Nikaua (1923) o jeho pobytu v Lubjance. Překlad Vera Menis Zde jsou kapitoly z knihy německého spisovatele a novináře Aloyse Prinze (1958) „Hannah Arendtová, aneb láska k světu“ v překladu Iriny Shcherbakové. Okolnosti života vynikajícího myslitele od 2. světové války až po atentát na Johna F. Kennedyho. Včetně podrobností o práci H. Arendtové na sérii článků pro The New Yorker věnovaných jeruzalémskému procesu s Eichmannem, v nichž je představen koncept „banality zla“: „nemá hloubku, není v tom nic démonického. Může zničit celý svět právě proto, že roste nad povrchem jako houba." V části se sžíravým názvem "Útěk z ráje" kapitoly z autobiografické knihy současného německého velvyslance v Rusku Rüdigera von Fritsche (1953) "Zn. do svobodného světa“ vycházejí v překladu Michaila Rudnického.“».